V tomto článku vysvětlím některé z filmových výrazů. Rozhodně zde neuvedu všechny, a pokud budete některé postrádat nebo mít nějaké připomínky, kontaktujte mne (email na konci článku).

Kamera

-Díky kameře můžeme pochopit film, aniž v něm vystupují herci. Emoce, nálady, navození atmosféry… to vše dokáže kamera (režisér a kameraman). Uvádím zde i technické výrazy.

Optika :

• Expozice – doba osvětlení

• Závěrka – délka expozice

• Ohnisková vzdálenost – vzdálenost filmu od povrchu objektivu

• Zoom – objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností (např. 10-100mm)

• Kontrazoom – zoom proti pohybu kamery (slavná scéna ze schodů z filmu Vertigo)

Druhy objektivů:

• Standardní – 35mm

• Neutrální – 35-55 mm

• Širokoúhlý (rybí oko) – pod 35mm (deformace obrazu, často se využívá při skateboardingu)

• Teleobjektiv – 60-120 mm (zplošťuje obraz, často u sportu)

Mizanscéna, způsoby snímání:

• Mizanscéna - To co je snímáno kamerou. Vše co vidíme na obraze. Herci, jejich pohyb, jejich kostýmy a make-up, rekvizity, předměty, objekty, všechny věci, všechno. A jak je to v záběru poskládáno, čemuž se říká kompozice.

• Přerámování – manuální (nebo jízda např.) pohyb kamerou ve filmu. Kamera přejede z mrakodrapu na silnici. Nebo z velkého záběru zazoomuje do detailu.

• Švenkování – pohyb kamerou tam a zpět. Nejčastěji se využívá při dialogu dvou postav, kdy se kamera hýbe z postavy na postavu. Zleva doprava.

• Panorama – dlouhý, táhlý pohyb kamerou. Například zleva doprava, když kamera přejíždí hory.

• Rakurs – úhel pohledu kamery. Nadhled, podhled, z profilu…

• Vnitrozáběrová montáž – střih nahrazuje pohyb, přeostření kamery. Film Ruská archa byl natočen na jeden záběr, tudíž zde bylo spousta vnitrozáběrových montáží.

Příběh

-Ne všechny filmy mají příběh. Filmy, které se skládají z různých obrazců nebo „halucinacích“ se nazývají abstraktní. Často se zde využívá diskontinuální střih (viz kapitola Střih).

• Narativ - Příběh, děj, vypravování příběhu, jeho gradace

• Retrospektiva – záběry z minulosti

• Prospektiva – záběry z budoucnosti

• Flashback – krátká retrospektiva (třeba i jedno filmové políčko)

• Flashforward – krátká prospektiva

• Fabule a syžet – To co vidíme, to o čem víme, že se přímo děje ve filmu je syžet (příběh). Ale i předpokládáme, že se některé události už stali před příběhem nebo že se po příběhu pravděpodobně stanou, to je fabule. Všechny události, které jsou ve filmu uvedeny nebo jsou námi vyvozeny, to je fabule. Syžet je to, co ve filmu vidíme a slyšíme. Příklad: Fabule tvoří celý svět příběhu a syžet pouze to, co je nám předkládáno. Syžet Pána prstenů má přibližně rok. Počátek cesty Froda až po zničení prstenu má něco přes rok. Tyto události nám jsou předloženy ve 12 hodinách filmů. Ale fabule má mnohem více. Víme, že před 3000 tisíci lety tu byla velká bitva, kde Isildur získal prsten a že ještě předtím Sauron prsten vytvořil. Tudíž fabule má více jak 3000 let. Fabule je celý svět, syžet pouze příběh z tohoto světa. Fabule vytváří syžet.

Zvuk

-Působí ilustrativně a doprovodně (v dokumentu ne). Nese méně informací než obraz. Komplexnější chápání obrazu.

• Diegetický zvuk – Zvuk, který je přímo ve filmu, je součástí dění, součást světa příběhu. Diegetická hudba je ta, která ve filmu hraje z rádia, nebo když postava hraje na flétnu. Dietetický zvuk externí slyšíme my i postavy a interní je v mysli postavy. Když si v duchu postava mluví sama pro sebe.

• Nedigetický zvuk – Zvuky uměle přidané do filmu. Nediegetická hudba je hudební doprovod filmu (soundtrack). Tyto zvuky nepřicházejí ze světa filmu.

• Synchronní zvuk – v reálném čase.

• Asynchronní zvuk – rozchází se s obrazem. Např. dabing.

• Simultánní zvuk – odpovídá časově příběhu.

• Nesimultánní zvuk – je dříve nebo později. Např. zvuková retrospektiva.

• Zvukový háček – na konci scény slyšíme už zvuk z následující scény.

Střih

-Narušuje kontinuitu ve filmovém prostoru a času. Vytváří novou organizaci filmového prostoru a času. Skládání filmového prostoru v určitém čase.

• Kontinuální střih – plynulý přechod, zachovány jednoty všech složek

• Diskontinuální střih – zrušení časoprostorového kontinuita. Zmatení diváka. Typický pro abstraktní filmy.

• Eliptický střih (elipsa) – vynechání prázdného času nedůležitých okamžiků. Příklad: v prvním záběru je, jak postava vejde na schody na rozhlednu. A v druhém je už rovnou postava nahoře. Je nám jasné, že postava vylezla celé schody, ale pro vyprávění to nebylo důležité (vynechali jsme jakoby 20 minut, které postava lezla nahoru).

• Paralelní střih – střídavě sledované dvě akce, které souvisí.

• Křížový střih – jedna akce sledována ze dvou pohledů. Honička z pohledu zloděje a z pohledu policie.

• Motivický střih – spojení dvou záběrů, které souvisí. Například loď a kost ve filmu Vesmírná odysea.

• Rapid montáž – sled krátkých záběrů, vnímaných jako celek.

• Prolínačka – Záběr plynule překryje následující.

• Zatmívačka, rozmítačka – záběr potemní do černa nebo z černa do obrazu.

• Stíračka – záběr „setře“ následující. Například Star wars Skrytá hrozba.

• Mrtvolka (freeze) – políčko se „stopne“.

• Oživlý obraz – z fotky se stane realita. Opak mrtvolky.

• Rozeznění záběru – navození atmosféry a rytmu. Záběr je 10 sekund prázdný a posléze do něj vstoupí postava. Naopak je doznění záběru, čas na rekapitulaci.

• Ustanovující záběr – záběr, který nám řekne, kde jsme. Například záběr na hostinský sál nám prozrazuje, že jsme v hospodě. 10 sekund pozorujeme hosty u stolů a posléze do záběru vstoupí hlavní hrdinové - rozeznění záběru.

Doufám, že jsem vám pomohl s naučením a pochopením uvedených výrazů. Čerpal jsem z knihy Davida Bordwella a Kristin Thompsonové Umění filmu: úvod do studia formy a stylu a z mých poznámek ze školy.

Kontakt na autora článku: dfdratenik7h@kseznam.czm(antispam: opište pouze viditelnou část adresy bez mezer)