|
|
|
| Osnova | Jak napsat scénář: ROZHLASOVÝ |
 |
Rejstřík |
|
1. Podobnost s divadelním scénářem Rozhlasový scénář (scénář k rozhlasové hře) je obdobný s divadelním scénářem. Proto můžete zvolit stejný způsob psaní jako u divadelní hry. Přečtěte si proto kapitolu Jak se píše divadelní scénář. Pokud chcete napsat scénář mezinárodně uznávanější metodou, zvolte pro psaní níže uvedený způsob.
Poznámka: V ČR se častěji setkáte se scénáři psanými způsobem uvedeným ve článku Jak se píše divadelní scénář. Proto můžete užít tento způsob. Pokud však zhodnotíte oba způsoby psaní scénáře, mnohem přehlednější je ten mezinárodní (GB, USA) formát, protože zřetelněji odděluje text pro herce od ostatního textu.
Jako oficiální vzhled rozhlasového scénáře zde však uvedu formát užívaný nejznámější rozhlasovou stanicí BBC (BBC RADIO FORMAT). Tento formát se užívá pro rozhlasové hry. Existují i mírně odlišné formáty scénářů užívaných např. pro živě vysílané rozhlasové pořady nebo americké scénáře, ale hlavní rysy jsou stejné, proto zde uvedu pouze tento BBC formát. 2. Vzhled scénáře (Vychází z BBC RADIO DRAMA FORMAT zveřejněného na webu stanice BBC.) Obdobně jako divadelní scénář se i ten rozhlasový skládá především z dialogů. Aby byl scénář pro herce dostatečně přehledný, užívá se jednoduchého pravidla: běžným písmem se píší pouze dialogy, vše ostatní se píše jiným typem písma. Druh písma: Stačí jakékoliv běžně používané písmo: Times New Roman; Arial nebo i "strojové" Courier. Velikost obvyklých 12. Typ písma:
Uspořádání textu:
Poznámka: Jména postav by tedy neměla být moc dlouhá, aby vám dialog nezačínal uprostřed stránky. Stačí uvádět křestní jména nebo příjmení, případně označení profese apod.
Poznámka: Vsuvky byste měly užívat pouze střídmě, protože vsuvkou dáváte pokyny hercům, ale hraní je na hercích.
Poznámka: Raději text umístěte malý kousek nalevo od středu, protože když byste psali vyloženě pouze na pravé polovině stránky, prostor pro text by byl příliš úzký a text by se vám zbytečně protáhl. Ideální je začít přibližně jeden centimetr nalevo od středu.
Nadpis scény: Pište zarovnaný na střed nebo na stejnou úroveň jako akci (technický popis). Opět použijte velká písmena a vše podtrhněte. Navíc můžete nadpis scény ještě více zvýraznit (oddělit od ostatního textu) např. ztučněním nebo větším písmem. Uvádějte číslo scény, volitelně můžete dopsat název scény, den/noc a u US verze se také píše, zda se scéna odehrává venku nebo vevnitř: ext./int.
Příklad: SCÉNA 1: KOSTEL
Číslo strany: Obvykle do zápatí (dole) na střed. Čísluje se vždy od první strany textu scénáře - tedy od první scény; nikoliv od titulní strany či seznamu postav.
Zvukové instrukce vztahující se k dialogu: Píší se stejně jako vsuvka, ale začínají vždy na začátku před dialogem, tedy hned za jménem postavy, a to velkými písmeny a v závorce. Do těchto instrukcí se píše: zda postava šeptá (POTICHU), křičí (HLASITĚ); zda je hlas nějak zkreslený (např. slyšíme hlas z telefonu); zda je postava dále od mikrofonu apod.
V angl. scénářích se užívají k tomuto různé zkratky, ale raději je v českých scénářích neužívejte neboť nevíte, jestli jim čtenář bude rozumět. Proto vše raději rozepište. Zde uvedu pro ilustraci pár těchto anglických zkratek:
LOW: potichu, postava mluví potichu nebo šeptá.
OFF nebo US:OFF MIKE: hovořící postava není u mikrofonu V.O. (voiceover): postava hovoří "přes" zvuk, hudbu nebo jiný dialog D (disort) nebo US:FILTER: postava hovoří skrz nějaké zařízení např. telefon CLOSE nebo US:HOT ON MIKE: herec hovoří do mikrofonu z bezprostřední (blízké) vzdálenosti US:TOP: herec začíná hovořit ve chvíli, kdy ještě doznívá dialog někoho jiného (utlumuje se) Mezery: Mezi dialogy různých postav a mezi dialogy a technickým popisem vynechávejte 1 řádek. Mezi starou a novou scénou vynechejte 2 řádky, stejně jako u nadpisu scény a dalším textem. 3. Jak psát rozhlasový scénář V úvodu scénáře můžete napsat seznam postav. Pokud tento seznam někdo výslovně nevyžaduje, tak bych jej osobně do scénáře nepřikládal, protože i postavami se dá prozradit děj. Dialogy začínejte na stejném řádku jako je jméno postavy. Pokud je dialog jedné postavy přerušen technickým popisem a následně dialog pokračuje na stejné straně, již nepište znovu jméno postavy. Akce (technický popis): platí zde stejná pravidla jako u filmového scénáře. Piště jasně a stručně (heslovitě) a vždy pouze to, co se děje právě teď a vztahuje se k dialogům. Nemůžete např. do akce napsat, že po následujícím dialogu dojde k hlasité ráně = musíte nejdříve napsat onen dialog a až poté popsat onu hlasitou ránu. Snažte se neuvádět pokyny pro hudbu: jaká hudba zrovna hraje apod. Hudbu má na starosti někdo jiný - ne scenárista. Naopak uvádějte zvukové efekty. Scéna může být ukončená přechodem, např. ZTIŠENÍ. Jednotlivé scény mohou být odděleny i hudbou. V tomto případě popište, že hraje hudba, ale již nepište konkrétně jaká. Mějte stále na paměti, že píšete scénář k rozhlasové hře - co posluchač neslyší, to neexistuje. Proto postava, která ve scéně nemluví a ani se o ní nikdo nezmíní, neexistuje. V rozhlasové hře by rovněž nemělo být velké množství postav, protože by si je posluchači začaly brzo plést. Stačí si představit v jedné místnosti pouze tři stejně staré muže s podobným hlasem a na chaos už je zaděláno. V rozhlasové hře by se (narozdíl od filmu) měly postavy představovat a častěji oslovovat jménem. Ve filmu by to znělo vyumělkovaně, ale v rozhlasové hře je to častokrát zapotřebí. Ve filmu by tento dialog zněl hloupě: "Ahoj Terezo!" "Jé, Martine. Co tu děláš?" "Jdeme s Karlem do obchodu" - ale v rádiu by zase byla hloupost napsat: "Ahoj." "Jé, ahoj. Co tu děláš?" "Jdeme do obchodu." Myslete tedy na to, že nové postavy musíte nějak popsat, nějak představit a nějak odlišit jednu od druhé. Při odlišování se zde musíte spoléhat pouze na řeč. Tipy jak odlišit postavy: Vady řeči, přízvuk, často opakovaná slovní spojení, koktání, veršování, pokašlávání, škytání, popotahování, ... 4. Co s hotovým scénářem? Pokud stojíte o profesionální realizaci, máte nejspíš jen jedinou možnost, a to obrátit se na Český rozhlas. Slováci češtině taky rozumějí, tak snad ještě Slovenský rozhlas. A pokud víte ještě o nějakém rádiu, které natáčí rozhlasové hry, zkuste to i u nich. Realizovat rozhlasovou hru je však mnohem méně, především finančně a časově, náročné, než realizovat film. Proto si můžete tuto hru sami vyzkoušet zrealizovat. Obraťte se třeba na studenty zabývající se audio tvorbou nebo na nadšence provozující amatérská internetová rádia apod. Prostě stačí sehnat mikrofon, herce, ruchaře a hudebního skladatele a hra může být zrealizovaná... :-) 5. Zajímavé odkazy Scénáře
Technické údaje v tomto článku vycházejí z textu BBC RADIO FORMAT: SCENE STYLE autora Matta Carlesse.
Všechna práva vyhrazena. FILMOVANI.cz |
A C D H P S V |
 |
