Formát divadelního scénáře
není přesně upraven, měl by však být přehledný. Zde jsou základní
pravidla, kterých byste se měli při psaní divadelního scénáře držet.
Jméno
postavy: pište velkými písmeny na začátek nového řádku (ANNA). Lze užít
i „tučné“ zvýraznění písma. (Anna)
Dialog
(monolog): pište na stejný řádek jako jméno postavy, za
jménem udělejte dvojtečku.
ANNA: Jak se máš příteli?
Popis
chování postav: pište „skloněným“ písmem (kurzíva) a text
umístěte do závorky.
ANNA: Jak se máš příteli? (jde k Petrovi)
Pokud
popisujete chování jiné postavy nebo cokoliv jiného kromě dialogu,
užijte skloněné písmo a napište to na nový řádek. Zde již text nemusíte
umisťovat do závorky.
ANNA: Jak se máš příteli?
Petr přichází k
Anně.
Písmo:
Na celý scénář užívejte pouze jeden druh písma (font) a pouze jednu
velikost písma (obvykle velikost 12). Na nadpisy (dějství, obraz)
můžete použít i písmo větší – pro lepší zvýraznění a oddělení. Můžete
užít i různé typy písma jednoho druhu (tučné, kurzíva).
Mezery:
Aby byl scénář co nejvíce přehledný a dobře se četl, vynechávejte mezi
dialogy jednotlivých postav jeden řádek. To samé platí i o dalších
popisech scény nebo postav, kdy není chování postavy součástí jedné
řečí. Samotný dialog můžete odsadit (tabulátorem) od jména postavy tak,
aby všechny dialogy začínaly ve stejné vzdálenosti - nehledě na šířce
jména postavy.
3.
Členění divadelní hry
Na první strany scénáře napište:
Název hry + jméno autora.
V úvodu divadelního scénáře se napíše seznam všech
postav – jméno + případný krátký popis (věk, vzhled, charakter) pod
nadpis „OSOBY“.
Dále můžete napsat „PROSTŘEDÍ“, kde
uvedete popis jednotlivých obrazů, resp. jen těch obrazů, které
vyžadují výraznou úpravu scény – kulisy, rekvizity.
Divadelní hra se člení na dějství
(jednání / akt) a obrazy
(scény).
Dějství
(jednání / akt) je velký
ucelený úsek děje (wiki).
Během střídání jednotlivých
dějství je obvykle přestávka. Během této přestávky dochází k významné
obměně kulis, jenž je časově a technicky náročné a nelze jej udělat
během představení (hraní). Obvykle se hra skládá z malého počtu dějství
(průměrně 1 až 3).
Obrazy
(scény) jsou malé ucelené úseky děje. Při střídání jednotlivých obrazů
se mění scéna – dekorace,
kulisy a nedochází k přerušení hry. Obraz se může změnit i v případě,
kdy není scéna fyzicky měněna, ale dojde „pouze“ k výměně (obměně)
jednotlivých postav, nebo se jen ukončí určitý celek dialogů a stejní
herci v následujícím obraze mluví o jiném tématu, aniž by se cokoliv
jiného změnilo.
Vysvětlení: Pokud
vám ještě stále není jasné, jak se divadelní hra člení, vysvětlím vám
to na příkladu sportovního utkání.
Divadelní
hra - je jako hokejový zápas.
Dějství
- jsou jako tři třetiny
utkání.
Obrazy
- se střídají v průběhu třetiny a můžeme za ně považovat např.: přesilovku,
oslabení, oddechový čas, útok atp.
4.
Vzhled scénáře (jeden z příkladů doporučeného
vzhledu)
