|
|
| Osnova |
|
|
|
7.
Synopse
(2. 6. 2013) Pokud někomu nabízíte scénář, je často vyžadována synopse. Na internetu naleznete velké množství více či méně složitých definicí tohoto slova. A když je definice něčeho složitá, nikdo tomu pak nerozumí. Přitom na definici synopse nic tak tajemného není. I když význam synopse není nic víc než "výtah z děje" nebo např. "stručný obsah", u synopsí scénářů nebo budoucích filmů se setkáváme s velmi rozsáhlými synopsemi, což vlastně odporuje významu synopse. Jestliže scenárista vymyslí námět a někdo po něm bude chtít, aby tento námět dále rozvinul v synopsi, je to vlastně nesmysl, protože v takovém případě se nemůže jednat o synopsi scénáře, když ještě scénář neexistuje. Z námětu nemůže vzniknout synopse, která by námět dále rozvíjela! Jestliže rozvíjíte námět scénáře a přitom ještě nepíšete literární scénář, jedná se buď stále o námět, nebo např. o návrh scénáře. Poznámka:
Proč nemůže z námětu vzniknout rozsáhlá synopse? Teoreticky může.
Museli byste však mít námět skvěle promyšlený (buď v hlavě nebo na
papíře) a z tohoto námětu byste synopsi mohli vytvořit. Vaše synopse by
však nesměla obsahovat jakoukoliv "novou" informaci, která by nebyla
obsažena již v námětu. Reálně však vždy při vytváření takovéto
"pseudosynopse"
teprve obsah vymýšlíte nebo rozvíjíte, a tak se nemůže jednat o
synopsi, protože synopse vždy pouze shrnuje již něco existujícího. V
praxi se však často setkáte s tím, že někomu předložíte námět a on po
vás bude chtít námět rozšířit na synopsi, což je nesmysl. Ale rozšířené
nesmysly jsou leckdy uznávané, proto na tuto situaci reaguji níže v tomto článku.
Jak má synopse vypadat? Pokud jste navštěvovali základní školu, určitě jste několik synopsí sami napsali a možná o tom ani nevíte. Měli jste čtenářský deník? Museli jste do něj psát výpisky z knih, které jste přečetli? Museli jste v krátkosti popsat obsah knihy? Pokud ano, tvořili jste synopsi. Se synopsemi se setkáváte denně. Stačí na vašem dálkovém ovladači od televizoru vyvolat nabídku programového průvodce (EPG), zvolit detail libovolného pořadu a onen popisek u pořadu je synopsí. Pokud někomu vyprávíte obsah filmu, který jste viděli, vytváříte synopsi. Na zadním obalu od filmu naleznete synopsi. Synopse ke scénáři musí obsahovat:
Synopse ke scénáři může obsahovat:
K synopsi ke scénáři
může být připojeno:
Synopse ke scénáři by neměla obsahovat:
Vzhled synopse: Pokud chcete synopsi přiložit ke svému scénáři, měla by se vám vaše synopse vejít na jednu stranu A4. Synopse by neměla být delší než onu jednu stranu. Pište běžným písmem (např. Times New Roman) o velikosti 12. Krátká synopse by měla tvořit kompaktní celek, tedy vše napíšete do jednoho celistvého útvaru, který rozdělíte nanejvýše odstavci. Synopsi tedy napište podobně jako povídku. Děj příběhu i charaktery postav spojte do jednoho celku, např. Scénář pojednává o čtyřicetiletém Viktorovi, který byl po dvaceti letech propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za vraždu. Na svobodě začíná hledat sám sebe a vede tvrdý boj za možnost žít běžný život. Delší synopsi můžete rozdělit na více sekcí, aby byla přehlednější. Nejdříve můžete krátce shrnout příběh, v další sekci se zaměříte na charaktery svých postav a jejich vzájemnou interakci. Pokud svůj scénář nabízíte někomu cizímu se záměrem realizace, určitě do synopse zapiště náročnost realizace. Tedy např. počet herců a komparzistů, množství natáčecích lokací a jejich rozmístění, množství náročných scén atd. Synopse by měla představovat něco jako životopis filmu. Neměli byste tedy v synopsi lhát, ale také byste neměli upozorňovat na nedostatky vašeho projektu. Pokud tedy ve svém filmu chcete nechat vyhodit do povětří celou továrnu, neupozorňujte na to předem vašeho potenciálního "kupce", ale např. napište, že váš příběh se celý odehrává v jednom městě. Vypíchněte tedy ta "nej" a myslete na to, že u nás "nej" = nejlevnější. Poznámka: Co
ovlivňuje finanční náročnost filmu?
Jsem zastáncem toho, že synopse by neměl psát sám autor. Cizí osoba bude mít větší nadhled a pravděpodobně dokáže napsat lepší synopsi vašeho díla než vy osobně. Hodně lidí hledá v cizích dílech něco, co tam není a mají na tom postavenou svou živnost. Když je někdo schopen napsat celou knihu o jednom obraze, který byl vytvořen za jeden den, klidně někdo dokáže vytvořit z vašeho díla velkolepou synopsi. :-) Na napsání "čtivé" synopse je potřeba literární talent, který například mně zcela chybí. Proto také píši scénáře, které jsou spíše technickým (popisovým) dílem, ale na napsání povídky nebo synopse nemám vlohy, proto sem nebudu přikládat svou synopsi. Ukázky synopsí naleznete na internetu, např na webu České televize. Proč je synopse vyžadována společně se scénářem? Mám určité podezření a indicie mi napovídají, že je oprávněné. Správně by po vás nikdo synopsi + scénář neměl požadovat. V USA čtenář prostě váš scénář přečte. Sice ho možná po deseti přečtených stranách vyhodí do koše, ale šanci jste dostali. Pokud čtenáře váš scénář zaujme, vyhotoví si synopsi sám nebo o vytvoření požádá. Proč se tedy u nás synopse někdy vyžaduje společně se scénářem? Důvodem může být jednodušší orientace ve velkém množství scénářů. Stačí si přečíst pár vět ze synopse a už víte, o který scénář se jedná, tedy pokud jste ten scénář předtím skutečně četli. Ale co když někdo do synopse nahlédne před přečtením scénáře? Z lenosti si prostě někdo přečte krátkou synopsi než dlouhý scénář. Myslím si, že se to u nás opravdu děje, jinak není racionální důvod, proč vyžadovat společně se scénářem synopsi. Čtenář přece může synopsi z přečteného scénáře napsat za pár minut a všechny synopse budou mít jednotnou formu. Proto doporučuji vždy psát synopsi jako upoutávku (trailer), ve které čtenáře navnadíte, ale neprozradíte mu důležité zvraty vašeho příběhu a už vůbec ne konec příběhu. Snížíte tak šance na to, aby si někdo pouze přečetl synopsi a scénář zahodil. Následující fialový text není věcně správný, pouze reaguje na nesmyslné praktiky, které se v ČR objevují. "Zmatek v synopsích" V Česku i instituce, od kterých byste to nečekali, nesmyslně vyžadují rozsáhlé synopse od ještě neexistujících literárních děl. Proto rozdělím nesprávně synopse na dva druhy, abyste nebyli zaskočeni v případě, že po vás někdo bude chtít vypracovat synopsi od ještě neexistujícího scénáře nebo jiného díla. A)
Synopse budující (rozsah: cca 5 až 20 stran; vytváří se
obvykle dříve než scénář - scénář tedy ještě neexistuje)
"Rozvinutý námět, ve kterém se
již detailně řeší obsah budoucího díla, včetně charakterů postav,
dějových linií a bodů zvratů."
B)
Synopse shrnující (rozsah: od pár vět do max. 1 strany;
vytváří se na základě již hotového díla)
"Scénář
v kostce."
"Výtah ze scénáře." "Scénář ve zkratce." "Děj scénáře v několika větách." (Prostě
v synopsi shrnující odvyprávíte obsah vašeho scénáře několika větami.)
Další nejasností je délka synopse. Někde uvidíte synopsi o délce sms, někde zase několikastránkové dílo. Jaká má být tedy správná délka synopse? To je asi nejčastější otázka a k jejímu zodpovězení je potřeba si uvědomit, o který druh synopse se jedná. 1. Posílám
scénář do soutěže a je vyžadována synopse
Zde se jedná o synopsi shrnující. V tomto případě se většinou uvádí, že by měla být synopse maximálně jednu stranu dlouhá. Správně by tato synopse měla sloužit k orientaci. Pokud musí jeden člověk přečíst 100 scénářů, za chvíli si nebude pamatovat, co vlastně četl a o čem to bylo. Když si pak onen člověk vzpomene na nějaký scénář, hledání by bylo velice obtížné. Ale když pak nahlédne do krátké synopse, hned ví, o čem scénář je. Proto by tato synopse měla být velice krátká. Musím si však i rýpnout :-) , protože správně by po vás nikdo synopsi neměl chtít. Povinností čtenáře (poroty) je scénář celý přečíst a pokud ho scénář zaujme, měl by si k němu vypsat poznámky. Proto všem doporučuji, aby synopsi psali jako upoutávku, ve které čtenáře navnadí, ale neprozradí mu důležité zvraty a už vůbec ne rozuzlení celé zápletky. Stejně jako se na zadním obalu od DVD filmu Titanic nedočtete, že Jack na konci umře. Nedivil bych se totiž, když by v těch soutěží porotci koukli na synopsi a dál již scénář nečetli - proč by jinak synopsi vyžadovali? Rovněž je hloupost, že by vaši synopsi užívali jako "prodejní" prostředek a pomocí ní nabízeli váš scénář. Takovouto synopsi by totiž neměl psát autor. Cizí osoba má totiž na cizí scénář nadhled a je tak lépe schopna vypracovat kvalitní shrnující synopsi. Navíc pokud nějaká instituce nabízí více scénářů, synopse všech děl by měly být jednotné, což zaručí pouze stejný autor nebo kolektiv vyškolených autorů. 2. Nabízím scénář, který ještě není hotový Zde se jedná o synopsi budující. (SPRÁVNĚ BY SE MĚLO JEDNAT NAPŘ. O NÁVRH SCÉNÁŘE) V televizní branži, u seriálů nebo v projektech na zakázku málokdy přichází autor s hotovým scénářem. Proč? Je to jako kdyby vám někdo řekl, abyste postavili dům dle jeho představ, že si ho po dokončení prohlédne. Vy postavíte dům a zadavateli se nebude líbit. Co potom? Zbourat dům a začít znovu? Nebo dělat rozsáhlé úpravy, které budou časově náročnější a dražší než stavba nového domu? Lepší je tedy na projektu spolupracovat se zadavatelem hned od začátku. Nejdříve tedy vymyslíte námět, ale sám námět nestačí. Takže se námět musí rozvinout a už je z něj synopse. Taková synopse může mít i 20 stran, ale pořád je to jednoduší, než mít 120 stran scénáře, u seriálů to mohou být i tisíce stran scénáře. V této rozsáhle synopsi již popíšete celý příběh včetně všech zvratů, charakterů postav, technických a vizuálních představ. V jistém ohledu tato synopse může vypadat jako scénář bez dialogů. Popíšete tedy vše, co se děje, ale nebudete se zdržovat dialogy. (Např. "hádka v kuchyni" může být dlouhá třeba 5 stran scénáře, ale v synopsi ji popíšete klidně jednou větou.) Svůj projekt pak můžete nabízet ve formě synopse. Jelikož je to jenom polotovar, snadno lze příběh v synopsi upravovat - to ve scénáři nejde. Ve scénáři změníte jednu scénu a už obvykle musíte změnit i spoustu scén okolo. Až je synopse vypilovaná ke spokojenosti všech stran, může se začít vytvářet literární scénář. Pokud chcete televizi nabídnout seriál, raději to nezkoušejte s dvěma tisíci stranami scénáře v batohu, ale u seriálů je snad vždy vyžadována synopse, návrh scénáře nebo bodový scénář. Měli byste mít vypracovanou podrobnou synopsi k pilotnímu dílu nebo k ději celé první série seriálů, a poté byste měli mít kratší synopse k dalším cca pěti až deseti dílům (záleží na stopáži). V praxi to tedy znamená, že napíšete zhruba 10 až 20 stran synopse, ve které popíšete děj seriálu, včetně všech dějových linek, které budou obsaženy ve všech dílech úvodní série. Popíšete hlavní postavy, jejich charaktery a jejich potřeby, které se budou snažit v seriálů naplnit. Jelikož o peníze jde vždy až na prvním místě, do synopse budující napište i o jak náročný projekt se jedná. Rozpočet asi sestavit nebudete umět, ale stačí napsat, jestli se děje odehrává v exteriérech, na kolika lokacích, zda budou potřeba vizuální efekty, zda bude seriál obsahovat akční a trikové scény, demolice objektů, davové scény atd. Nejen u nás budete jistě tlačení k tomu, aby byl projekt co nejlevnější, tzn.: málo exteriérů, žádné složité vizuální efekty, málo natáčecích lokací atd. Dále vytvořte kratší synopse (cca 1 až 3 strany) k dalším zhruba pěti až deseti dílům seriálu. Na těchto synopsí se pozná, jestli máte seriál skutečně dobře promyšlený. Předchozí fialový text není věcně správný, pouze reaguje na nesmyslné praktiky, které se v ČR objevují. Shrnutí: Správná definice synopse je "stručný obsah nebo výtah z nějakého děje / díla". Vytáhnout něco z něčeho jde jenom tehdy, pokud to ono "něco" existuje. Synopse tak nemůže být přímým důsledkem rozvoje námětu. A pokud má být něco stručné, nemůže to mít 20 normostran, zvláště když zdroj obsahuje např. 40 normostran. Správná synopse filmu nebo scénáře by tak měla být dlouhá pouze několik vět, obvykle ne více než jednu normostranu. V praxi se však setkáte s tím, že za synopsi je považován rozvinutý / propracovanější námět a že součástí synopsí jsou údaje, které nejsou součástí zdroje (scénáře). Doporučuji tedy napsat to, co po vás zadavatel požaduje a neřešit, jestli se to má nazývat synopse, námět nebo třeba poznámky. 8. POJMY: námět, synopse, explikace, návrh scénáře, literární scénář, bodový scénář, technický scénář, storyboard, natáčecí plán (31. 5. 2013) Kromě synopse se často setkáte s dalšími pojmy: námět, bodový scénář, explikace. Každý z těchto pojmů by měl mít svou vlastní definici a odlišovat se od svých kolegů, ale jak časem zjistíte, "guláš" v těchto pojmech mají i profesionálové. Někdy může být námět vydáván za synopsi a naopak. Jak to tedy je? Námět:Námět by měl být stručný popis děje budoucího díla. Pokud vymyslíte námět, ještě nemáte konkrétní a celkovou představu o díle. V prvotním námětu se neřeší různé vedlejší dějové linie, konkrétní zvraty či charaktery postav - pokud nějaká z těchto věcí není námětem. Námět filmu nebo seriálu totiž můžete vymyslet i pouze na základě postavy nebo prostředí (Walker Texas Ranger, Pobřežní hlídka). Námět je tedy to, na co myslíte nejdříve. "Napíšu scénář o vraždícím robotovi s lidskou podobou, který bude vyslán z budoucnosti, aby změnil dějiny." Námětem filmového scénáře může být i již existující dílo (např. kniha) nebo nějaká událost. Synopse: Stručný výtah / obsah z nějakého děje / díla. Synopse filmu nebo scénáře je tedy shrnutí děje toho onoho filmu nebo scénáře. Neboli např. "scénář v kostce". Synopse by neměla být delší než jednu stranu. Více o synopsi. Poznámka: Co
je námět a co je už synopse, když oboje může mít třeba 30 slov? Někdy
může být námět zcela stejný jako synopse. Námět však řeší věci budoucí,
synopse věci současné nebo minulé. Synopse
shrnuje /
námět navrhuje
- a někdy je návrh totožný se shrnutím. Námět tedy vzniká tehdy, když
ještě nic není, synopse až tehdy, když už něco je. Pod námětem si
můžeme představit myšlenku architekta, který si představuje na zelené
louce dům, který by chtěl postavit; případně velice jednoduchý náčrt
stavby. Pod synopsí si můžeme představit hrubý plán domu nebo popis již
hotového domu. A pokud má architekt pouze 30 slov na to, aby popsal
představu svého domu a 30 slov na to, aby popsal již hotový dům, může
se stát, že oba popisy budou totožné, ale každý popis vycházel z něčeho
jiného.
Explikace: (lat. explicatio, rozvinutí, vysvětlení) znamená vysvětlení nejasného nebo neurčitého výrazu; zdroj: Wiki). S tímto pojmem jsem se setkal až u soutěže Filmové nadace, dle které by měla explikace obsahovat představu autora o tom, jaké audiovizuální dílo má vzniknout na základě předloženého literárního díla. (zdroj: filmovanadace.cz). Dle Filmové nadace explikace zpravidla obsahuje: charakteristiku žánru, cílovou skupinu diváků, stručný výtah děje; popis postav a jejich vztahů, další skutečnosti, na které klade autor důraz. Co dodat aneb můj subjektivní názor: Vysvětlovat něco nejasného u scénáře = špatný scénář. :-) Ukázka explikace ke
scénáři Začátek na konci v. 2 zde.
Návrh scénáře: Takto by se nejpřesněji dalo označit to, co vzniká rozvíjením námětu a s čím můžete oslovovat potenciální zájemce o budoucí scénář, protože označení námět navozuje dojem něčeho stručného, bodový scénář zase předposlední stádium ve vývoji scénáře. V návrhu scénáře byste měli umět prodat své budoucí dílo, proto byste jej měli vypracovat tak, aby si z něj každý dokázal vyvodit představu budoucího scénáře nebo filmu. V návrhu popište vaše konkrétní představy o budoucím scénáři, rozviňte tedy prvotní námět, příběh a jeho důležité zvraty, hlavní postavy a jejich charaktery. V návrhu se nemusíte držet žádných striktních pravidel, takže do něj vložte vše, co považujete za důležité, ale stále dbejte na celistvost celého textu. V první sekci např. můžete stručně popsat námět. Dále představíte hlavní postavy vašeho příběhu, rozvinete děj, upozorníte na zvraty, nastíníte směřování celého příběhu, popíšete představy o technické a vizuální stránce filmu, můžete navrhnout i konkrétní herecké obsazení. V návrhu se nemusíte držet pouze jedné možnosti příběhu, ale můžete navrhnout více možností, kam by mohl příběh směřovat. Klidně popište více alternativních konců apod. Bodový scénář: Dá se označit jako předposlední stádium ve vývoji scénáře. V bodovém scénáři jsou popsány již všechny hlavní scény tak, jak jdou za sebou (od úvodu k závěru). V hrubém bodovém scénáři mohou být např. popsány pouze sekvence (související scény tvořící ucelený úsek děje), v detailním bodovém scénáři již mohou být popsány všechny scény (obrazy). Bodový scénář tak může vypadat jako literární scénář bez dialogů a detailních popisů. Scéna v bodovém scénáři může být napsána např. takto: V bytě Davida se David a Klára intenzivně hádají ohledně včerejšího incidentu v parku. Nakonec se David a Klára usmíří a mají spolu vášnivou milostnou scénu, při níž David řekne Kláře, že ji miluje. Klára je štěstím bez sebe. Usínají. (Takovýmto způsobem se píší nekonečné seriály. Jeden tým lidí vymýšlí příběh - dějové linky, a druhý tým lidí tyto dějové linky přeměňuje na scénář.) Bodový scénář je rozdělen na jasně definované sekce, které do sebe chronologicky zapadají. Bodový scénář nemá vypadat jako povídka, ale jako např. manuál k určitému výrobku. Takto by např. mohl vypadat bodový scénář k filmu Ona:
Ukázka bodového
scénáře zde.
Literární scénář: Již kompletní dílo ve finální podobě. Film by měl zcela přesně vycházet z literárního scénáře. Literární scénář je návodem "co" točit. Literární scénář slouží pro nabízení (oslovování potenciálních zájemců), později pro vypracování technického scénáře. Při natáčení by pak měl sloužit již jenom hercům; a ostatním pro celkovou orientaci. Více o literárním
scénáři zde.
Ukázku literárního
scénáře naleznete např. zde.
Technický scénář: Detailní návod "co" a "jak" točit. Film se točí podle technického scénáře. V technickém scénáři jsou detailně popsány jednotlivé záběry a způsoby, jak tyto záběry natočit dle představ režiséra. Storyboard: Obrázkový scénář, ve kterém jsou rozkresleny jednotlivé záběry přesně tak, jak by se měli natočit. Storyboard může být součástí technického scénáře. Ukázka amatérského
:-) storyboardu zde.
Natáčecí plán: Natáčecí plán je logistický plán, který má zajistit, aby správné objekty (rekvizity) a subjekty (herci, členové štábu) byly ve správném čase na správném místě, a tím došlo k zajištění hladkého chodu natáčení. Obsahuje rozepsané termíny natáčení, přesné lokace, potřebné rekvizity a kostýmy, osoby účastnící se natáčení v konkrétním čase na konkrétním místě. Shrnutí pojmů (z hlediska scenáristiky) Nejdříve je námět - prvotní myšlenka budoucího díla, která obsahuje stručný popis toho "o čem to vlastně bude". Rozvíjením námětu vzniká návrh scénáře, ve kterém popíšete všechny důležité detaily vašeho příběhu. Z návrhu scénáře může vzniknout bodový scénář, který již obsahuje všechny důležité body (scény) příběhu chronologicky uspořádané, neobsahuje však dialogy. Z bodového scénáře se může vypracovat literární scénář, což je konečný literární útvar plně popisující "co natočit" a obsahuje dialogy. Na základě literárního scénáře se vypracovává technický scénář, ve kterém jsou technické pokyny "jak a co točit". Součástí nebo přílohou technického scénáře může být storyboard, což jsou rozkreslené jednotlivé záběry ukazující, jak přesně by měl být onen záběr zaznamenán kamerou (co má kamera zabírat a z jaké pozice / úhlu). Pří výrobě filmu se užívá natáčecí plán, který říká "kdy, kde, s kým a s čím" točit. Pokud chceme stručně popsat děj filmu nebo obsah scénáře, napíšeme synopsi. 9. Vložená scéna + 10. Dělení a číslování scén |
FAQ Články Odkazy Archiv Diskuze |
|