Literární scénář píše scenárista, na technickém scénáři se podílejí ti,
kteří budou film točit - obvykle režisér a kameraman.
Scenárista
musí psát literární scénář podle určitých pravidel tak, aby splňoval
určité formátové standardy, protože bude svůj scénář někomu nabízet a o
budoucím filmu se bude teprve rozhodovat. Kdežto technický scénář se
vypracovává až ve chvíli, kdy je pravděpodobné až jisté, že se bude
film realizovat. Technický scénář si tak jeho autoři upravují k obrazu
svému, aby jim co nejvíce vyhovoval.
Pokud nekladou tvůrci na
svůj film příliš velké nároky, nemusí se technický scénář zásadně lišit
od literárního. Příkladem může být např. televizní film. Ukázku
takového technického scénáře naleznete zde:
Pokud
si prohlédnete výše zmíněný scénář zjistíte, že téměř vypadá jako běžný
literární televizní (dvousloupkový) scénář. Zásadní rozdíl je však v
tom, že jsou zde popsány jednotlivé záběry.
Ve scénáři Dešťová
víla je celkem 95 obrazů a 749 záběrů. V praxi to znamená, že se při
natáčení muselo min. 95 krát změnit prostředí (změnily se jednotlivé
lokace, rekvizity, kostýmy, osvětlení, postavy) a kamera se musela min.
749x spustit. Obvykle se každý záběr točí vícekrát až do doby, než je
perfektní. Ideální by bylo, kdyby se každý záběr povedlo natočit
hned napoprvé, v praxi to tak však nebývá. Aby se záběry
povedlo
natočit hned napoprvé, provádějí se záběry nanečisto (kamera neběží) a
jsou herecké zkoušky. Čím je záběr technicky náročnější, tím více se
zkouší.
Na čem
závisí počet opakování jednotlivých záběrů:
Náročnost
scény
- některé scény jsou prostě náročnější na natočení než jiné. Pokud ve
filmu hrají děti nebo zvířata, udělat perfektní záběr je někdy pořádná
fuška. Pokud má někdo něco chytat, házet nebo má předvést nějaký
akrobatický výkon, tak i přes hodiny zkoušení se to nemusí na ostro
podařit ani na pátý pokus. A když se natáčí nějaký souboj, tak se
jednotlivé záběry opakují stále dokola, aby se to dalo slušně sestříhat.
Peníze
/ čas
- Často jsou filmaři hnáni kupředu omezenými finančními a časovými
možnostmi, a tak se točí většina záběrů na jeden pokus a přetáčí se
pouze, pokud je tam nějaká fatální chyba. Drobné přeřeky se nechávají
apod. Vidět to můžete např. u "nekonečných" tv seriálů.
Jistota
- U filmů se obvykle točí každý záběr minimálně dvakrát, i když byl již
ten první dobrý. Jde o jistotu, protože na určité chyby se přijde až ve
střižně a je lepší, když má střihač z čeho vybírat.
Ostatní
- Sem patří např. selhání techniky - kamera se zasekne, vypadne proud,
spadne kulisa atd. Je nespočet možných událostí, které naruší natáčení.
Záběry, které se točí pouze jednou
Finančně
náročné scény
- Některé scény zkrátka nelze opakovat, protože jsou příliš finančně
náročné. Hlavně se jedná o exploze a demolice. Během pár sekund
"explodují" stovky tisíc dolarů. I kdyby měl film štědrého producenta,
postavit znovu model něčeho může trvat i řadu měsíců a v té době už
budou členové štábu u jiných projektů. Takovému záběru se říká "money shot".
