V záběrovém - tedy
technickém scénáři, se neobejdete bez znalostí různých druhů záběrů.
Záběry se dělí na velké množství druhů, nejdůležitější (z hlediska
tech. sc.) jsou však záběry dle velikosti.
Poznámka:
Velikost záběru je relativní k velikosti snímaného objektu. "Celek"
může být záběr na celou postavu člověka (2 m), obra (20 m) i dítěte
(0,5 m). Stejně tak to platí i pro úhel pohledu: co je u dítětě
nadhled, může být u dospělého podhled. Musíte si uvědomit, co je v
záběru hlavním objektem (zda člověk, dítě, zvíře, auto, dům, ...) a
podle toho určovat velikosti záběrů. Je rozdíl v tom, jestli je hlavním
objektem King Kong nebo Jane / Transformer nebo člověk.
Velikosti
záběrů jsou orientační. Film nikdy není natočen pěti stejnými
velikostmi záběrů. Proto každá velikost záběru je pouze orientační a
pružná.
Dle
velikosti záběru:
VC
- velký celek
(Extreme Long Shot) (od vše - do
rozpoznání obličeje postavy)
C
- celek
(Long
Shot) (v záběru je celá postava a lze dobře rozeznat)
PC
- polocelek
(Medium Shot) (půl postavy, např.
od pasu nahoru)
D
- detail
(Close-Up)(od hrudi - do celé
hlavy)
VD
- velký detail
(Extreme Close-Up) (od
celé hlavy - do jednotlivé části těla)
AP -
americký plán
(American shot, 3/4 shot) - postava od kolen
nahoru
PD -
polodetail "Kdo
to sakra vymyslel?"
Proč není polodetail (PD) v
základních záběrech?
Polodetail
jsem ze základních záběrů vyřadil, protože je zbytečný a matoucí. V
Hollywoodu se užívá termín "medium shot". Proč si někdo vymyslel
polocelek a polodetail? Postava zabírána od pasu nahoru je polocelek
nebo polodetail? Polocelek je půlka celku (půlka postavy), takže
polodetail je půlka detailu (půlka hlavy)? Znamená to tedy, že
polodetail je ve skutečnosti velký detail? Pokud trváte na tom, že
chcete ve scénáři používat všech 6 druhů "českých" záběrů, koukněte na
jejich definici na Wikipedii.
Proč používat pouze
5 záběrů?
Těch
pět základních záběrů plně pokryje veškeré potřeby na velikosti záběrů
ve scénáři. Záběry jsou stejně pouze orientační a každý záběr se upraví
až na place, tak proč se nechat plést 6. záběrem? Pokud máte 6 záběrů,
který záběr je prostřední? VC zabírá velký prostor, kde by obličeje
postav neměly být rozpoznatelné. C ukazuje celkový pohled na scénu, kdy
vidíme všechny hlavní postavy a rozpoznáme je v obličeji. PC nám umožní
zblízka vidět postavy - obvykle od pasu výš (pokud hodně máchají rukama
a jsou v pohybu použije se AP). Při D vyčteme z tváře veškeré emoce a
při VD vidíme jednotlivé části obličeje apod.
Dle
aktivního pohybu:
jízda
(dolly, trucking, tracking) -
kamera se pohybuje na nějakém vozíku pohybující se po kolejích nebo po
vlastní ose (kolech)
nájezdna
- kamera se přiblíží (např. po vozíku nebo pomocí steadicam) k určitému
objektu
jeřáb
(crane) - kamera je umístěna na
pohyblivém rameni a i samotný jeřáb se může pohybovat např. po kolejích
ruční
kamera (hand-held)- běh
letecký
záběr (aerial)- záběr z
helikoptéry, letadla, vzducholodi apod.
Dle
pasivního pohybu:
švenk
(pans / tilts*) - otočení kamerou
na stativu na jiný objekt, obvykle horizontálně (pans =
horizontální pohyb, tilts = vertikální pohyb); Můžete
se setkat i s angl. výrazem whip pan, což
je velice rychlý horizontální švenk, při kterém dojde k rozmazání
obrazu.
zoom
(zoom lenses)
- mění se ohnisková vzdálenost objektu (přibližování/oddalování)
pomocí objektivu (transfokátoru). V současné kinematografii se
příliš nepoužívá a dává se přednost "nájezdu".
přeostření
- pokud je nějaká osoba v popředí a za ní je jiná osoba a chceme
přeostřit na osobu, která je nyní "rozmazaná", použijeme přeostření.
Obvykle se to používá v situacích, kdy přední osoba něco dělá (např. si
balí kufr) a do záběru vstoupí jiná osoba, která začné hovořit a v té
chvíli se přeostří na tu vzdálenější osobu.
Dle
úhlu snímání:
ptačí
perspektiva (The Bird's-Eye view)
- záběr z výšky dolů (záběr z helikoptéry)
žabí
perspektiva (The Worm's-Eye view) - záběr
od země nebo co nejníže zemi; (Raději používejte výraz "podhled".)
nadhled (High
Angle)
- kamera se dívá na zvolený objekt ze shora (Např. davové scény z
jeřábu. Pokud je však jeřáb ve velké výšce, už se jedná o ptačí
perspektivu.)
podhled (Low
Angle)
- kamera se dívá na zvolený objekt ze spodu (např.
záběry kráčejícího Schwarzeneggera - postava tak vypadá mohutněji).
Podhled je tehdy, když je kamera níže než oči (střed u věcí)
snímaného objektu.
POV (point
of view)
- díváme se očima určité osoby (do scénáře zapíšeme i jméno postavy
jejímž pohledem se díváme, pokud se jedná o pohled konkrétní osoby)
OSS (over
the shoulder shot) - přes rameno; užívá se hlavně při
dialozích - díváme se přes rameno postavy na postavu jinou
nakloněná
perspektiva (dutch angle, oblique angle,
canted angle...) - kamera je nakloněna a obraz je šikmý
Dle
ohniskové vzdálenosti:
rybí oko
(fish eye)- extra široký záběr s
deformovanou perspektivou, známý např. z natáčení skateboardistů
dlouhé
sklo (long lens)
- velká ohnisková vzdálenost (velké přiblížení objektů - jako když se
díváte dalekohledem). Když jde např. postava ve velké vzdálenosti po
poli, ale vy chcete, aby byla dobře vidět (chcete mít např. polocelek),
použije se dlouhé sklo (objektiv s vysokou ohniskovou vzdáleností -
teleobjektiv).
velmi
dlouhé sklo (extra long lens)
- např. úvodní záběr Terminatora 2, kdy vidíme dálnici a auta jsou
jakoby naskládaná za sebou (auto o 100 metrů dál je stejně veliké jako
auto o 100 metrů blíže). Tento druh záběru se dříve používal např. při
explozích, kdy herci utíkali od vybuchujícího auta. Ač se zdálo, že
herci byli hned za autem, ve skutečnosti je dělila velká bezpečnostní
vzdálenost v řádech desítek metrů.
Dle
techniky snímání:
zpomalený
záběr (slow motion / overcranking)
- používá se např. u explozí, akčních scénách, hodně emotivních scénách
apod. Záběr se musí natočit větší frekvencí než je standardních 24
políček za sekundu. Např. 48 plíček za sekundu = 2 x zpomalený film,
protože se poté film pouští běžnou rychlostí 24 políček za
sekundu. Ke zpomalenému záběru uveďte i počet snímaných políček za
sekundu - neboť si musíte zajistit pro natočení takovéto scény vhodnou
kameru.
zrychlený
záběr (fast motion / undercranking)
- používá se, aby se obraz zdál být rychlejší - např. při východu
slunce. Buď se může točit film menší rychlostí (měně políček za
sekundu), nebo se může např.
vynechat každé druhé filmové políčko a záznam tak bude 2 x rychlejší.
Dle
ostatních parametrů:
protipohled
(reverse shot)
- užívá se při natáčení dialogu. Jedná se o klasický záběr. Nejdříve
sleduje kamera jednu hovořící postavu, a poté druhou z protějšího místa
(posune se a otočí se o 180 stupňů). Lze zkombinovat např se záběrem
přes rameno (OSS). Záběr se může točit dvěma kamerami.
reakční
záběr (reaction shot)
- záběr na postavu, která reaguje na nějakou událost. Obvykle se jedná
o detail obličeje a při záběru se nemluví. Např. v Jurském parku, když
postavy v džípu poprvé spatří dinosaura, nebo v Dnu nezávislosti, když
lidé pozorují přílet vesmírné lodi.
zamrzlý
záběr (freeze frame shot)
- jedno filmové políčko zůstane vidět déle - obraz zamrzne. Používá se
např. ve scénách s focením, kde zamrzlý obraz navodí pocit fotografie.
záběr z
kufru (trunk shot)
- navozuje pocit, že kamera je zavřena v kufru auta a např. sleduje,
jak
někdo kufr otevře a skloní se na kameru. Ve skutečnosti kamera v kufru
není, protože by se tam nevešla, takže se kolem kamery postaví jakoby
kryt kufru a herci stojí na plošině.
uváděcí
záběr (establishing shot)
- je záběr, který má navodit atmosféru místa, kde se bude následující
děj odehrávat. Např. záběr na Eiffelovu věž nám řekne, že se děj
odehrává v Paříži. Tyto záběry jsou obvykle celky nebo velké celky.
Hojně jsou záběry využívány v sitcomech - záběr na dům.
hlavní
záběr (master shot)
- je celkový záběr na scénu a pokrývá všechny její hlavní protagonisty,
ale na rozdíl od uváděcího záběru se v něm děje nějaká akce. Takové
záběry jsou časté v historických filmech, kdy např. ohromná armáda
útočí na nějaké město (záběr z ptačí perspektivy).
sledovací
záběr (follow shot) - kamera
snímá objekt v pohybu (stejným směrem se pohybuje kamera i sledovaný
objekt).
dolly
zoom
- zoomování při jízdě - kamera se pohybuje směrem od objektu, ale
zároveň je objekt přibližován pomocí zoomu nebo naopak. Objekt
je
v obraze stále stejně velký, ale prostředí se kolem něj deformuje.
Obvykle se to využívá pro zachycení velkého vyděšení - vypadá to,
jakoby se snímaný člověk propadal do hloubky.
vložený
záběr (insert shot)
- je záběr na něco, co je již obsaženo v hlavním záběru, ale je to
snímáno z jiného úhlu nebo větším přiblížením. Jsou to hlavně detaily -
např. zobrazující určité poranění způsobené vystřelenou kulkou.
prostřih
(cutaway)
- je to podobné vloženému záběru, ale na rozdíl od něj, objekt v
prostřihu není vidět v hlavním záběru - objeví se pouze v tomto
prostřihu. Obvykle následuje střih zpět na hlavní záběr.