S tou scenáristikou v ČR bych to až zase tak nezatracoval. Na tento web totiž nechodí úspěšní scenáristé pochlubit se svými úspěchy. Kdo je spokojený, nemá důvod vyhledávat tato fóra. Takže není pravda, že by se scenáristikou nedalo uživit. Kdyby tomu tak bylo, tak by u nás nevznikalo tolik filmů a hlavně televizních seriálů.

S uplatněním absolventů jakýchkoliv uměleckých oborů je to podobné. Z velké míry je to způsobeno "naivitou" oněch abslolventů, kteří si myslí, že na ně netrpělivě všichni čekají s otevřenou náručí... no a ono ne. Samotné vystudování VŠ k automatickému úspěchu nevede. Důležitější je vnitřní odhodlání. Proto je také pravděpodobnější, že se stane úspěšnější např. člověk se základním vzděláním, který tvrdě pracuje na tom, aby něčeho dosáhl, než nějaký student, který se jen veze a nedělá nic navíc.

Měla by sis uvědomit, že je spousta lidí, kteří by psali scénáře i zadarmo. Tak se na FAMU nehlaš, nebo nejdříve změň svůj přístup.

Co myslíte tím změnit svůj přístup? Já bych se jednou scenáristikou chtěla živit, ale nevím jaká je situace v ČR, protože jestli te všech českých škol ročně vyjde tak 10-30 scenáristů tak kde pak oni skončí? Ano jsou tu lidé, kteří by to klidně psali zadarmo, ale já bych chtěla mimo radosti z natočeného filmu mít i nějaké finanční ohodnocení. Jen jsem chtěla vědět, jestli ten film za to úsilí stojí.

Tvůj první příspěvek mi připadal, že hledáš jistotu ve své budoucí kariéře, a tu Ti umělecké vzdělání dát nemůže. Musíš se rozhodnout, co vlastně chceš. Buď půjdeš na nějakou běžnou VŠ, která Ti dá jakž takž jistotu budoucího uplatnění, nebo půjdeš na FAMU, kde Ti místo ve vystudovaném oboru nikdo nezaručí. Měla by sis uvědomit, co je pro Tebe důležitější. Jestli by Tě skutečně naplňovala scenáristika, i když bys mohla živořit, nebo jestli chceš mít jistotu zaměstnání. Pokud nad tím přemýšlíš už teď, určitě se časem dostaneš do stádia, kdy budeš litovat své volby. Pokud zvolíš jistotu, můžeš si zbytek života vyčítat, že si nezkusila tu scenáristiku. A zase naopak. Takových lidí je spousta. Ono se zase dostat na FAMU není tak jednoduché. No a pokud z Tebe u přijímaček vyjde najevo, že nejsi plně přesvědčená o tom, že tu scenáristiku chceš studovat, tak pravděpodobně neuspěješ.

Myslím, že bys měla nejdříve úspěšně udělat zkoušky na co nejvíce vysokých škol, a pak by ses teprve měla rozmýšlet. Nic Ti nebrání po roce studia změnit školu.

Jistotu uplatnění Ti nikdo dát nemůže. Buď Ti zde odpoví někdo úspěšný, že si scenáristikou vydělává slušné peníze a že to máš rozhodně zkusit, nebo odpoví někdo, kdo má FAMU a pracuje v kanceláři a bude Tě od toho odrazovat. Ať tak či tak, nikdo nemůže vědět, jestli právě Ty budeš ta úspěšná.

Děkuju za odpověď Já se ještě během dalších let budu několikrát rozmýšlet co dál a scenáristika by mě určitě bavila, protože já miluju psaní a miluju film. Ale jak vidím tak kámen úrazu byl v tom, že jsem se bála, že o můj scénář nikdo nezavadí ani botou. Ale chápu, že v tomhle průmyslu je to o štěstí.

Záleží na tom o jaký typ seriálu se jedná. Pokud na sebe jednotlivé díly nenavazují, tak se to udělá zcela obdobně jako u filmu (Krajní meze). Pokud se jednotlivé epizody prolínají a řeší nějaký celkový příběh (Návštěvníci), tak se to jednak dělí mezi celou sérii, ale zároveň by měla mít i každá epizoda svůj řád - body zvratu atd. U takových seriálů nejsou konce jednotlivých epizod zcela ukončeny, ale jsou otevřené. Mohou např. vyluštit dílčí zápletku aktuálního dílu, ale zároveň většinou upozorní na nějký další problém. Těch způsobů je mnoho. Někdy se utne díl "v tom nejlepším", jindy se zase vyřešením problému otevírá problém další. Díl seriálu má být ukončen tak, aby lákal ke shlédnutí dalšího dílu.

Děkuji za odpověď! Hned to mám jasnější. Právě u filmu by neměl být otevřený konec a myslel jsem si, že u seriálu je to jedno. Epizody na sebe navazají a proto otevřený konec, který nabudí diváka na další epizodu, je dobré řešení.

Stačí se obrátit na konkrétní televizi nebo na produkční společnost, která zajišťuje výrobu televizních pořadů a poslat jim námět na pořad. Vydělat se na tom pochopitelně dá.

Do jaké míry by tedy měl být "scénář" rozpracován? A jak zajistit aby si nevyslechli nápad a realizace už šla mimo mne bez nároku na jakoukoliv kompenzaci...?

Určitě si přečti knihu Tvůrčí psaní 3 ( http://www.scenar.filmovani.cz/jaknapsat/tv-scenar-3.html ), kde dostaneš odpovědi na své otázky.

Někdy stačí televizím pouze námět, ale vždy je lepší mít už rozpracovaný námět a scénář úvodního dílu. Čím je nápad propracovanější, tím se dá lépe ochránit proti zneužití. Když si zaregistruješ pouze stručný námět, tak to moc dobrá ochrana není, protože z námětu může prakticky kdokoliv udělat cokoliv. Když ale napíšeš konkrétní, detailní námět a scénář a nějakým způsobem si to ochráníš ( http://www.scenar.filmovani.cz/jaknapsat/6-priklady-ukazky-faq.html#registrace ), už se můžeš dobře bránit v případě zneužití.

Toto vše řeší autorský zákon.

§ 8 Spoluautoři

(1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.

(2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.

(3) Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.

(4) O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně. Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.

(5) Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

Pokud vám nebude stačit ustanovení odstavce 5, budete muset sepsat smlouvu. Doporučil bych vám tedy zajít za právníkem, např.: http://www.art-copyright.cz/ Je však otázkou, jestli by vůbec případná smlouva byla platná, protože nesmí být v rozporu se zákonem. Tudíž, když sepíšete např. smlouvu, že jeden autor se podílel na díle 10ti procenty a druhý 90ti procenty, a ve skutečnosti byste se podíleli na tvorbě rovným dílem, je tato smlouva zřejmě soudně napadnutelná.

Osobně bych nejspíše sepsal jen dohodu, ve které bude stanoveno, jakým poměrem si rozdělíte případné budoucí honoráře. Pokud však chcete mít jistotu, budete muset vyhledat odbornou pomoc.

Pokud máš na mysli web, kde bys scénář mohla zveřejnit, tak žádný takový specializovaný český, myslím, není. Ale jsou takové, kde můžeš publikovat jakákoliv literární díla. Seznam základních najdeš v sekci Odkazy.

Osobně bych doporučil, aby sis založila nějaký web či blog, kde bys scénáře publikovala - nejlépe ve formátu PDF (kvůli zachování formátování). Poté mohu umísti odkaz do databáze scénářů.

Momentálně pracuji na databázi scenáristů (měla by být spuštěna v průběhu jednoho až dvou měsíců). Tam bude mít každý scenárista svůj profil, kam bude moci umísti odkazy na své scénáře. Cizí scénáře však nelze umístit na tento server (filmovani.cz) z právních důvodů.

Pokud hodláš nabízet scénář v ČR (Evropě), tak postačí takové desky, které ti dají ke kroužkové vazbě. Na předek se většinou dává průhledná fólie a dozadu nějaký tvrdší bílý papír nebo též fólie.

Hollywood vyžaduje specifické desky i formát papíru, to se ale v Evropě nevyžaduje. Kroužkovou vazbu dělají většinou všude tam, kde i kopírují (papírnictví, copy centra).

Více zde: http://www.scenar.filmovani.cz/jaknapsat/3-forma-psani.html#vazba

Přesně tak, jak jste to teď napsal.

Popište, co dělá postava, a poté (nebo předtím) napište, že se to děje při vyprávění vypravěčem. Pokud je vyprávění delší a postava dělá více věcí, můžete užít rozdělený dialog - tedy, že popisujete děj, poté vložíte dialog vypravěče, pak opět vložíte děj, a poté zase dialog vypravěče...

(ukázka: http://www.filmovani.cz/pdf/ostatni/Pohadka_pro_dospele.pdf )

V českých soutěžích (vlastně už je jen jedna velká) je vyžadováno, aby bylo scénář možné zrealizovat v českých podmínkách, takže tomu by měla odpovídat i finanční náročnost filmu.

To, kterou verzi zvolit, nemohu takhle říci. Osobně bych vyzkoušel obě verze spojit do nějakého kompromisu, který by ušetřil náklady, ale zároveň by byl kvalitativně výborný. Bez bližších informací nemohu posoudit, jak je která verze "drahá". Ale pokud máte pocit, že ta levnější verze není stoprocentní, tak bych ji přepracoval, nebo bych zvolil druhou verzi. Určitě nabízejte pouze scénář, se kterým jste naprosto spokojení.

Odpověď je trochu složitější, protože se nedá jednoznačně říct, že se píše pouze klasický scénář. Kvalitní reklama se totiž nedělá jako jeden TV spot, ale zahrnuje v sobě celou řadu aspektů. Musí se vytvořit celá reklamní strategie, takže to rozhodně nefunguje tak, že by scenárista napsal scénář k TV spotu a šlo se točit. U "áčkových" produktů se dnes již nikdo nespoléhá pouze na TV reklamu, ale kampaň by měla souběžně běžet i v jiných médiích (rozhlas, tisk, internet).

Samotný spot bývá většinou tak koncentrovaný, že by běžný literární scénář nestačil. Proto se většinou v reklamně užívá grafická prezentace (je to vidět v mnoha filmech, kde se tvoří reklamy). Tu většinou vytvářejí kreativci.

U filmu bývá scénář schvalován lidmi od filmu, kdežto v reklamě je schvalován zákazníky, kteří nejsou odborníci na film. Proto se jim scénář musí odprezentovat formou, které budou zcela rozumět - spousta grafických návrhů.

Pokud bych to měl tedy shrnout, reklamní scénář by se pravděpodobně nejvíce podobal storyboardu.

Bližší informace určitě dostaneš u reklamní agentury, pro kterou bys chtěl pracovat... jako osamělý jezdec si v "áčkové" reklamě ani neškrtneš.

Asi záleží na tom, jak moc je ta změna času významná z hlediska děje. Pokud to přetočení hodin odděluje jednu scénu od druhé (např. poledne se změní na večer), tak bych to napsal jako nový obraz a toho, kdo ty hodiny přetáčí, bych do herců nedával, protože by to byl jen "kulisák". Pokud by to přetáčení bylo součástí scény, např. při nějaké komedii někdo pořád přetáčí čas, nechal bych to jako součást jednoho obrazu a toho, kdo by ty hodiny otáčel, bych označil za herce.

Ještě dodám, že se divadlem moc nezabývám, takže je to jen můj amatérský názor.

Díky! Nechám to jako jeden obraz. Šlo by totiž jen o pár minut... Ještě jednou dík a hodně štěstí!

Děkuji moc za odpověd, moc mi to pomůže. tyhle stranky jsou opravdu potřebné a děkuji předem všem, kteří je vedou:_:-)