Naučné.

Tvůrčí psaní http://www.tvurcipsani.cz/index.php?kat=54

Robert McKee - Story

Syd Field - Jak napsat dobrý scénář

John Truby - The Anatomy of Story

Tvůrčí psaní 2 a 3 - M. Dočekalová

Pitch it! - Sibylle Kurzová (sice ne o scénářích, ale o tom, jak je prodat - nabídnout producentovi/studiu atd. - hodně užitečných informací, pokud máte problém z prodeje).

Jinak ty v angličtině mi k ničemu nebudou, protože, a nevím proč, když je čtu, tak všemu rozumím, ale druhej den nedokážu říct, o čem jsem četl :D

Kdyby se to dodržovat nemuselo, tak by se to tam ani nepsalo. Tyto výrazy slouží především při výrobě filmu (použití světel), ale napomáhají i k lepšímu čtení. Scénář není román, takže by se do něj neměly psát věty typu "Za teplého letního večera...", proto se jednoduše napíše DEN nebo NOC a čtenáři již ví, kdy se děj odehrává. Nadpis scény se musí napsat každopádně a připsat do něj "den" nebo "noc" už není nic složitého nebo namáhavého.

Jistě že se to tu člověk dozví, stačí jen pořádně číst - je to tu zmíněno nejméně desetkrát. Nevidím proto důvod sem dávat informace, které si každý může přečíst v jedné jediné knize.

Stačí pochopitelně ponechat výchozí formátování. Pokud se scénář bude tisknout, doporučuji levý okraj o něco větší (konkrétně + 7 mm při kroužkové vazbě), protože nějaký prostor zabere vazba.

Ty okraje popsané na tomto webu vycházejí z amerického formátu, kde jsou 1 x 1,5 x 1 x 1 palec, ale v US se zase nepoužívá A4, ale "letter" formát.

Šlo by to třeba takhle?

OSOBA1

Bla bla bla bla...

Hlasitost se postupně snižuje až do bodu, kdy Osobě1 nerozumíme.

Osoba 2 mluví ke kameře, v POZADÍ SLYŠÍME mluvit Osobu1.

OSOBA2

Bla bla bla bla.

Asi jo. Jen ještě upřesnit, jestli oba mluví zároveň nebo dvojka začně až dýl. A taky jestli se to utlumí úplně nebo jen velmi potichu. Jinak si myslim že to je napsaný srozumitelně.

Určitě by to šlo i takto. Jinak toto řeší oficiální termín, tzv. duální dialog nebo též dialog "side by side". Toto se užívá právě v případě, kdy hovoří dvě osoby současně. Ukázku duálního dialogu mám ve scénáři Já na to mám na straně 31. Sice se jedná jenom o jedno slovo, ale pro ilustraci to stačí. Ještě dodám, že scenárista by měl napsat i celý text "nesrozumitelného" dialogu, protože herec podle tohoto dialogu bude muset mluvit. Jestli tedy dialog bude z části slyšet, napsal bych ho celý i do literárního scénáře. Pokud má být dialog vyloženě nesrozumitelný, již bych ho do literárního scénáře nepsal, protože ve filmu stejně nebude srozumitelný, ale do technického scénáře se tento dialog napsat musí.

tak v tom se to právě liší XD. Rozbor je spíš zaměřenej na analýzu (filmový aspekty - kamera, střih, režie, výprava, forma, styl atd.) a recenze spíš jako reklama filmu, popř. kritika. Recenze je určená pro diváky a rozbor pro filmový vědce, anylytiky, historiky nebo i nadšence . Si myslim

Díky

Pošli i CD, řiď se oficiálními stránkami. V době, kdy to byl napsán článek možná CD nebylo povinné. Jinak další rozdílnost od článku zde jsem našel s deskami:

(z FAMU)

Práce rozdělte do tří kompletů, vložte do zvláštních desek (na ně napište své jméno) a ke každému kompletu přiložte seznam předkládaných prací (tj. 3 papírové desky, v KAŽDÝCH deskách 3 povídky, 2 rozbory, 1 námět + seznam předkládaných prací - vše označené jménem, datem narození).

Jinak hodně štěstí!

Co se týče těch desek, tak tahle je to napsané tady v tom článku:

(budete tedy mít 3 desky – jedny budou obsahovat námět, druhé povídky a třetí rozbory)

díky moc, i za info i za popřání štěstí

Čau,

taky záleží pro koho to píšeš. Jestli pro sebe, tak bych to klidně udělal třeba tou formou dialogu nebo do akce napsat, že postava zpívá "na pangráci" a dialog nijak neřešit. A jak to bude provedeno už řeší řežisér, kameraman atd. Ale jestli jsou nějaký pravidla, počkej si na odpověď od Michala.

Koukni na předchozí stránku této Diskuze.

A dratenika budu muset zaměstnat. Na internet se teď dostanu tak jednou za dva týdny, tak čím víc lidí se do diskuze zapojí, tím líp.

Tady nebo v zahraničí? U nás asi není agenturní zastoupení moc běžné - příliš malý trh. V USA je zase nutné mít přeložený scénář do angličtiny.

Co vím, tak agenturní zastoupení nabízela Markéta Dočekalová - tvurcipsani.cz . Nebo také různé produkční firmy, např. mediapropictures. A zahraniční agenty půjde nejspíše po troše snahy vyhledat na netu, ale jak jsem napsal, bez anglicky napsaného scénáře, to nemá cenu.

Myslel jsem tady. Dík za tipy.

Pro divadelní muzikál by měla postačovat forma divadelního scénáře. V muzikálu by již texty písní měly být přiřazeny k jednotlivým postavám, tedy napsat texty písní formou dialogů, aby bylo patrné, kdo právě zpívá, protože v muzikálech se nezpívá "jen tak", ale písní každá postava něco sděluje.

To, do jaké míry má být scénář propracovaný, záleží na tom, k čemu bude určen. Pro běžné nabízení by měl být tedy ve formě scénáře s texty písní, protože hudba by se skládala až následně. Ale zase klidně může s nápadem na muzikál přijít skladatel, který má složenou hudbu... nebo producent vlastnící prává na určité písničky.

Muzikál bych doporučoval nabízet spíše ve formě návrhu scénáře - http://www.scenar.filmovani.cz/odkazy/faq/faq_02.html#navrh_scenare , do kterého bych napsal pro ukázku jednu až tři písně. Napsání celého scénáře by asi bylo dost náročné a šance k jeho komerční realizaci by byla u nás dost malá, protože většina úspěšných komerčních muzikálů pochází z per několika málo tvůrců, většinou zkušených hudebníků. Ale jestli se vám chce psát celý scénář i když budete mít celkem malou šanci k jeho realizaci, klidně napište scénář a k oslovování tvůrců užívejte onoho scénáře.

Např. zde jsou scénáře muzikálů: http://www.lazybeescripts.co.uk/musicals/Index.htm

Muzikál můžete nabízet: producentům jiných muzikálů, velkým divadlům, malým divadlům... atd.

P.S.: Šance uspět je vždycky.

Asi je zbytečné vymýšlet nějaký nový pojem, takže bude lepší to srozumitelně popsat ve scénáři. Takže scéna 1 by končila např:

1. ... postava ztrácí vědomí

PROLÍNAČKA:

2. BÍLÝ ROZOOSTŘENÝ OBRAZ se postupně ZAOSTŘUJE, spatřujeme nemocniční pokoj.

Klidně se též může použív výrazu STŘIH a v následující scéně popsat tu "bílou" a jak se postupně mění v něco jiného. Přechody ve scénáři jsou pouze orientační, tak bych si s nimi zbytečně nelámal hlavu.

Zde uvádím příklad z mého scénáře Začátek na konci (verze 2), kde jsem řešil velmi podobnou situaci:

STŘIH:

4 TEMNOTA

HOUKÁNÍ vlaku se pomalu rozplývá v temnotě...

TEMNOTA, TICHO (7 sekund)

Stále TEMNOTA: Z dálky se pozvolna začíná ozývat zesilující se ZVUK: „vrčení“ společně s vysokým tónem. Zvuk se několik sekund stále zesiluje a „přibližuje“ až je velmi hlasitý. Náhle přestane znít a na pozadí slyšíme slabý „rotující“ ZVUK podobající se zvuku otáčejícího se bubnu v pračce. Po pár sekundách se ozývá opět silný ZVUK podobající se zvuku motoru v tramvaji. Ozývá se osm rychlých, hlasitých a hlubokých RAN. Na chvíli se RÁMUS uklidní, ale pak se zase ozve osm RAN, a poté opět silný „elektrický“ ZVUK. Po pár sekundách vše utichne.

ROZTMÍVAČKA:

5 Ozývá se slabý ZVUK elektromotoru, OBRAZ se velmi pozvolna začíná rozjasňovat – tmu střídá jasné bílé světlo, které se záhy ztmavuje do rudého odstínu, aby se za chvíli opět bíle rozjasnilo. Nyní vidíme zářivou bílou plochu, jenž je velmi rozmazaná. Postupem času se obraz zaostřuje a můžeme spatřit světlou plochu pohybující se jakoby zezdola nahoru. Obraz je stále rozpoznatelnější – v malé vzdálenosti před sebou vidíme bílou vypouklou pohybující se plochu (jako uvnitř roury), jenž se ztrácí v horní části viditelného pole a místo ní se objevuje více vzdálená světlá plocha z níž vychází rozmazané ostré světlo, obraz se však po chvíli ještě více zaostřuje – to ostré světlo jsou zářivky – díváme se na strop skrze nějakou čtvercovou masku....

Improvizace ve filmu spíše závisí na režisérovi než na scenáristovi. Scenárista by měl napsat scénář tak, aby to každý pochopil. To, do jaké míry se improvizuje, je už na režisérovi. A režisér by se měl již před samotným napsáním scénáře domluvit se scenáristou, jakým způsobem psát scénář, jestliže bude chtít při natáčení improvizovat. Scenárista by jistě nesouhlasil s tím, aby se jeho scénář natáčel úplně jinak, než původně zamýšlel. Z tohoto tedy vyplývá, že u takových "improvizačních" filmů bývá vztah mezi režisérem a scenáristou velice blízký a forma scénáře už je pouze na jejich domluvě. Někdo točí takovéto filmy i bez jakéhokoliv scénáře a velice často je režisér i scenáristou.

To co jsi popsal, je dějová linie - tak se píší např. scénáře k seriálům, kdy jeden tým píše tyto linky a druhý vytváří na základě těchto linek vlastní scénář. Samozřejmě by šel takto napsat "improvizační" scénář. Ale jak již jsem řekl, na improvizaci se musejí dohodnout všechny zúčastněné osoby (hovořím o případech, kdy je improvizace podstata filmu), takže již předem je známá forma předlohy... pokud se nejedná např. o Trhák pana Bowfingera.

OK, dík za odpověď. Právě jsem hledal nějaký rozhovory s režisérem, a jen říkal, že když viděl, jak se situace mezi herci vyvíjí, nejraději by to celé zastavil. Ale účelem filmu bylo právě vše ukázat takhle špatně, jak to tenkrát v Maďarsku doopravdy bylo. Takže když se něco režisérovi nelíbilo, bylo to ok. Když to takhle řeknu .

Zvuk je slyšet normálně z obou reproduktorů, ale z obou jde stjný zvuk - jeden kanál. Mono zvuk však většinou nahrává pouze vestavený "pidimikrofon", jinak by však měl být na zrcadlovce stereo vstup pro mikrofon - alespoň ta má to má... a pak už se samozřejmě nahrává stereo zvuk, pokud se připojí stereo mikrofon.

Každopádně se musí kontaktovat držitel autorských práv, který jediný může udělovat případné souhlasy s nakládáním se svým dílem. Držitel autorských práv může být autor, nakladatel / vydavatel, či např. dědic autorských práv. U knihy bych tedy kontaktoval nakladatele / vydavatele a s ním bych vyjednával. Bez souhlasu držitele autorských práv předlohy nelze legálně natočit film. Výjimkou jsou volná díla (díla která již nemají držitele práv - např. 75 let po smrti autora.)

Mezi různými zeměmi by neměl být moc velký rozdíl, protože ČR má velmi podobné právní předpisy s ostatními civlizovanými zeměmi (EU, USA), takže spíše se tam může narazit na problémy s rozdílnými lhůtami, po kterých se již dílo stává volným (někde je to 50 let od smrti, někde např. 75 let. Film tak musí vyhovovat právním předpisům v obou zemích, jinak by se mohlo stát, že v jené zemi bude legální, v druhé ne - ale to je spíše hypotetická situace, neboť autorské právo v ČR odpovídá tomu mezinárodnímu.

Ještě k poslední otázce: rozdíl natočit film podle české předlohy v ČR nebo USA by byl jistě po stránce finanční, protože kdyby nějaký hollywoodský producent dostal chuť natočit film podle české knihy, držitel autorských práv by si jiště přišel na mnohonásobně větší odměnu, než kdyby se film točil v ČR. Výše případného honoráře / poplatku za licenci se odvíjí od toho, jak moc je např. kniha známá, kolik výtisků se prodalo po světě, jak moc je v současnosti "in", kdo bude film točit a s jakým rozpočtem.

Přesně tak bych to napsal. Stáčí napsat sérii záběrů a každou část sekvence napsat na nový řádek a velkými písmeny zvýraznit to, KDE se to zrovna odehrává, nebo KDO je součástí sekvence.

U akčních sekvencí se nemusí psát mezistřihy, protože většinou každá část sekvence se odehrává na jiném místě a tudíž tvoří samostatnou scénu / obraz - a akční sekvence může obsahovat desítky různých obrazů.

Příklad: (např. ZLODĚJ = chodec, POLICISTA = jede v autě)

1.) Z obchodu utíká ZLODĚJ na ULICI, kličkuje mezi vozidly.

2.) V plicejním voze slyší POLICISTA výzvu k dopadení zloděje podezřelého z krádeže v obchodu. Zapíná sirénu, smykem se otáčí do protisměru a rychle odjíždí.

3.) ZLODĚJ utíká boční uličkou, skáče přes plot.

4.) POLICISTA projíždí bočními uličkami, pátrá po zlodějovi.

atd....

Poznámka: Někdy scenárista do scénáře napíše např. pouze "honička aut" a tato sekvence se rozpracovává až následně např. koordinátorem kaskadérů, pomocným režisérem atd. Někdy se naopak akční sekvence, zvláště pokud je to součástí akčního filmu, rozepisují... ale zase by neměly být příliš detailně rozpracovány, aby nezabraly více místa, než je nutné.

Super, takže jsi mi potvrdil moji domněnku. Díky moc! ;)

Tak dnes jsem nahlédnul do scénáře snímku Drive, kde počáteční honičku scénárista rozděluje na části v nichž se odehrává a ty popisuje souvislým textem. Ten nadepíše jako vícero scén naráz : INT/EXT. IMPALA/ALLEYWAYS/INDUSTRIAL AREA/DOWNTOWN - NIGHT

úryvek pak vypadá takto 15 INT/EXT. IMPALA/ UNDERPASS/ LA RIVER INDUSTRIAL AREA - NIGHT.15

The roar of the helicopter thunders overhead. The underpass is

crammed with dirty mattresses and shopping carts. Sleeping HOBOS

can be seen under dirty blankets. Driver waits for the echo of

the helicopter to fade, then moves forward again.

16 INT/EXT. IMPALA/ OLYMPIC BOULEVARD/ DOWNTOWN - NIGHT. 16

Gloomy yellow street-lamps shine down on the industrial zone.

Rows of delivery trucks are parked outside the meat-packing

factories. Driver cruises cautiously down the deserted street.

The crackling of the police scanner and the droning of the

basketball commentary add to the tension. Finally up ahead he

sees car-lights streaming back and forth on Broadway.

DRIVER

Get down...

Forma se samozřejmě může lišit, důležité je, aby to dávalo smysl. Čím víc cizích scénářů se přečte, tím líp. Já se většinou dívám na to, jak by to psal James Cameron, ale pochopitelně jiný scenárista to může psát trochu odlišně. Osobně tedy když někdy nevím, jak něco napsat, tak si vyhledám scénář k filmu který znám a ve kterém je podobná scéna jako ta, kterou chci napsat.

Tak to máme stejný přístup. Dík ;)

0 až 100.000.000 Kč

http://www.wga.org/uploadedFiles/writers_resources/contracts/min2014.pdf

1 strana scénáře = 1 minuta filmu / seriálu

http://www.simplyscripts.com/tv_ef.html Zde je velké množství scénářů k seriálům, tak můžeš porovnat počet stran s délkou seriálu.

Jako v běžném literárním scénáři. Pokud nehodláš scénář nabízet do USA, tak postačí, když budeš psát běžným způsobem - jako literární nebo A/V scénář.

Ale do scénáře sitcomu se nepíší uváděcí záběry (krátký záběr např. na dům, ve kterém se odehrává děj), protože tyto předěly se do seriálu dávají až postprodukčně a tyto záběry jsou mnohdy natočeny dříve, než vůbec vznikne celý seriál.

Dotaz na Filmovani.cz. V čem by se to lišilo, pakliže by byl scénář pro USA? Já již dlouhodobě pracuji na thrilleru, který bude určen spíš pro zahraniční produkci, takže by mě zajímalo jestli jsou určitá kritéria odlišná například pro USA. Tedy kromě velikosti stránky(letter) a vazby, kontkrétně třeba právě ve forma textu.. Přede dík

V USA je vyžadováno striktní dodržení formátu a scénář k sitcomu je trochu odlišný od běžného filmového scénáře. Ale stačí použít např. program Final Draft a tam je přímo šablona pro sitcom (i všechny ostatní fomáty). Kdežto u nás pravděpodobně (vlastní zkušenost nemám) budou např. televize vyžadovat, aby byl scénář sitcomu napsán stejně jako jakýkoliv seriál nebo tv film.

Ohledně toho thrilleru bych si nedělal starosti, protože na tomto webu je formát "literárního scénáře" převzat z amerického formátu, takže jestli píšeš obdobným způsobem jak je to zde uvedeno, tak je to jako bys psal americký scénář.

Pokud by sis pak chtěl scénář např. profesionálně přeložit do angličtiny, tak překladatel by ten scénář měl i naformátovat tak, aby splňoval požadované standardy např. pro americký trh, aby mohl být nabídnut např. agentovi.

V USA je vyžadován jednotný standard, aby všechny scénáře vypadaly stejně, protože jich jsou tam ročně nabízeny desetitisíce a jak často slýchávám (opět to nemám osobně vyzkoušeno), tak scénáře, které nesplňují formátové standardy, často končí v koši...

Díky moc, to mi jako odpověď bohatě stačí :) jinak máš tip na některé překladatele, kde se textu dostane dostatečné péče?

Skoro jsem zapomněl odpovědět.

http://www.itc.cz/ - překládali např. scénář Bathory, osobní zkušenost však nemám

Jinak už se delší dobu chystám oslovit překladatele scénářů... a udělal bych o tom velký článek, který by i obsahoval konkrétní ceny atd. Tak snad to letos bude...

Super, díky! :)

Ze scénáře sitcomu se asi stejně nic nového nedozvíš, protože obsahuje hlavně pouze dialogy, takže tam uvidíš jen to, co uslyšíš při jeho sledování v tv + stručný popis toho, co se děje. Takže pro ukázku ti určitě bude stačit americký scénář, i když bys neuměl moc dobře anglicky.

Ano, ale je to zcela jiný příběh. :)

A sakra, tak to ještě slavnej nebudu.

Můžeš, ale podle mě o tom scenáristika není.

Nejspíše stačí podpis zákonného zástupce na přihlášce. Vydělávat může i dítě, ale nad jeho penězi budou opět dohlížet zákonní zástupci až do jeho plnoletosti, pokud soud nerozhodne jinak.

Jak jsem teď krátce kouknul, tak se nic nezměnilo a české scénáře se stále nezveřejňují. Jedinými výjimkami jsou tak nejspíše scénáře Tomáše Vorla. http://www.scenar.filmovani.cz/jaknapsat/5b-dulezite-rady.html

Občas se prodávají i scénáře v knižní podobě, ale nevím, jestli je to opravdu forma scénáře...?

http://www.scenar.filmovani.cz/odkazy/clanky/jak-prodat-scenar.html

http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/podavani-nametu-a-projektu/pro-producenty/

Případně obrátit se na producenty, nebo si film natočit svépomocí a hledat sponzory.

Není to můj film, dělal jsem tam jenom jednoho z kameramanů... a teď už tam nedělám nic. Film se zatím natáčel už asi na 5 kamer a foťákem se točila pouze jedna scéna... takže téměř nic. Canon EOS 60D.

Střih v reálném čase znamená, že renderování by se mělo dít stejně rychle (nebo rychleji), jak rychle se dokáže přehrát samotné video... takže se nemusí čekat, než se obraz vyrenderuje. Je to závislé hlavně na hardwareovém vybavení. Filmy se však stříhají postupně a delší dobu, takže real-time využijete např. jen při náhledech, kdy uvidíte ihned výsledný efekt střihu bez čekání...

Myslím, že se jen tak nedá říci, kolik by námět stál. Záleží na spoustě věcí - kdo je autorem, k čemu námět bude sloužit, jestli je to námět již známe události (kniha). Osobně jsem si myslel, že o samotné náměty není zájem... takže opravdu nevím, kolik by si měl autor říct. Možná to budou vědět zde: http://www.aras.cz/ Nebo se zeptat nějakého producenta...

Děkuji za odpověď.